Jean Bruller: Moře mlčí. Příběh německého důstojníka, jehož ideály byly vystaveny nesplnitelné zkoušce
V domě starce a jeho neteře je ubytován mladý muž. Je sympatický, kultivovaný, miluje hudbu a má vizi o soužití dvou velkých kultur – francouzské a německé. Jenže nosí uniformu Wehrmachtu, domácnost, kde mu přidělili byt, je francouzská, nachází se na okupovaném území a v Evropě zuří válka. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Důstojník Werner von Ebrennac se po řadu měsíců snaží přesvědčit své hostitele o ušlechtilých úmyslech svých i Německa. Stařec a jeho neteř vzdorují ohlušujícím mlčením. Válka pokračuje a pravda o záměrech nacistické třetí říše je stále zřetelnější. Když je konečně pochopí i vnucený host, udělá zásadní a překvapující rozhodnutí.
Dramatičnost slavného příběhu se odehrává především v mysli mladého důstojníka. Ale podle vzniku knihy by šel natočit dobrodružný film. Jean Bruller napsal Mlčení moře pod pseudonymem Vercors v létě 1941. Sám pocházel z rodiny židovských přistěhovalců z Maďarska. Na pařížské ESIEE získal titul inženýra elektrotechniky, v oboru však nikdy nepracoval a živil se jako karikaturista a knižní ilustrátor, od roku 1932 byl šéfredaktorem časopisu Allô Paris.
V roce 1939 byl mobilizován a nastoupil k oddílům horských myslivců. Utrpěl zranění a rekonvalescenci strávil v Romans-sur-Isère na úpatí Vercorského masivu. Jeho jméno využil pro svůj pseudonym, který začal využívat v odboji.
V srpnu 1940 byl demobilizován, vrátil se domů do Villiers-sur-Morin a zapojil se do hnutí odporu. Připojil k Pierru de Lescureovi, agentovi MI6. Spolupracoval na budování sítě zpravodajských služeb a únikových cest pro britské agenty a letce.
V roce 1941 spoluzaložil podzemní nakladatelství Éditions de Minuit. Jedním z jeho prvních počinů byla právě novela Mlčení moře. Provozovatelé tajného nakladatelství získali tiskařský stroj na Boulevard de l'Hôpital v Paříži, původně určený na drobná oznámení a vizitky. Stroj – šlapací Minerva – dokázal tisknout najednou pouze osm stran, takže vytištění novely trvalo téměř tři měsíce. Každý týden Bruller přinášel osm stran rukopisu, které byly v průběhu tisku ničeny, a odcházel s vytištěnými stránkami.
Kniha byla vytištěna v nákladu 350 výtisků a byla hotová 20. února 1942. Zpočátku byly výtisky distribuovány hrstkou dobrovolníků ve svobodné zóně, ale 25. července 1943 byla kniha znovu vydána i pro okupovanou zónu. Poté, co se dostala do oběhu v zahraničí, byla distribuována po celém světě: do Londýna – odkud byla dokonce shozena padákem do Francie –, do Švýcarska, Afriky, Spojených států, Austrálie.
Bruller-Vercors dodržoval tak přísná bezpečnostní opatření, že ani jeho manželka nevěděla o jeho autorství stále slavnější knihy. Ve své činnosti pokračoval po celou dobu okupace. Během té doby nakladatelství vydalo a tajně distribuovalo přes 20 knih. Pod různými pseudonymy mezi nimi byly texty Jacquese Maritaina, Françoise Mauriaca, Louise Aragona, Elsy Triolet, Juliena Bendy a Jacquese Debû-Bridela, stejně jako Vercorsův druhý román La Marche à l'Étoile (Cesta za hvězdou). V roce 1947 natočil podle románu Jean-Pierre Melville film.
Bruller opustil Les Éditions de Minuit v roce 1948 a věnoval se své kariéře spisovatele, publikoval romány, divadelní hry a eseje. Stal se členem Světové rady míru. S komunistickým hnutím se ale rozešel po potlačení Maďarského povstání.
V roce 1960 byl signatářem Manifestu 121 požadujícího ukončení Alžírské války, na protest proti tehdejší francouzské politice odmítl přijmout Řád čestné legie. Světoznámým dílem se stal také jeho román Nepřirozená zvířata. Podle něj natočil režisér Jiří Horčička v roce 1991 rozhlasový seriál.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Miroslav Stoniš: Sněhurka z vesmíru. Josef Somr jako spisovatel, kterému kariéru naruší mimozemšťani
-
Žiletky ve vlasech: Divoký poeta Filip Topol v Sedmém nebi Moniky Načevy
-
Stefan Zweig: Josef Fouché. Portrét jednoho bezpáteřního politika
-
Iva Pekárková: S orlem na zádech. Mimořádně silné příběhy novodobých otrokářů a jejich obětí
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.