Jana Knitlová: Záhady zahrad. Rozhlasová fantazie z dolního Meziříčí

24. květen 2025

Sobotní drama

Kdo dal zbudovat jeden ze sedmi divů starověkého světa – visuté zahrady královny Semiramis? A jaká byla žena, jejíž jméno si s bájnou stavbou spojujeme? Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání

Osoby a obsazení: Profesor a stařec Blbec (Otakar Brousek ml.), Asistent Johann a Lukeš (Kamil Halbich), Král Šamšiad V. (Bohumil Klepl), Nebešová, jeho generální sekretářka (Zdenka Hadrbolcová), Stařec Mudřec (Jan Vlasák), Šammuramat zvaná Semiramis (Tereza Bebarová) a další

Dramaturgie: Pavel Minks

Hudba: Otýlie Beanfortová

Režie: Petr Mančal

Natočeno: 2004

V rozhlasové hře Jany Knitlové se k „záhadám zahrad“ prokopává profesor archeologie se svým pomocníkem a odkrývají v babylónských sutinách nejen stopy legendární stavby, ale také příběh o ženské chytrosti, dvorských intrikách a zakázané lásce. Text hry získal v roce 2002 prémii ve vyzývací autorské soutěži Českého rozhlasu.

K napsání hry inspirovala autorku svérázná postava německého archeologa a kunsthistorika Roberta Koldeweye (1855–1925), který „vynesl Babylón (včetně zahrad Semiramidiných) z mlhy biblických legend do světa skutečnosti“. Výsledky jeho devatenáctiletého gigantického úsilí můžeme obdivovat přímo v Mezopotámii, nebo pohodlněji v Berlíně.

V jedné dramatické linii hry jde tedy právě o „objevovací proces“, permanentně zpochybňovaný mladým profesorovým asistentem, pro kterého je věda záležitost čisté logiky. Na co si člověk nemůže sáhnout a co není dokázáno, neexistuje. Profesor ovšem umí podpořit svůj obrovský odborný arsenál i intuicí a fantazií – a to se mu v případě pátrání po zahradách bohatě vyplatí.

Druhá linie příběhu je starověká – dívka Semiramis se v ní díky své kráse, ale hlavně vtipu stává královnou, architekt zahrad ji získá nejen pro jejich stavbu, ale i pro lásku.

autoři: Renata Venclová , Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby