Farní školy v barokních Čechách. K čemu potřeboval prostý poddaný umět číst a psát?
A jak se lišila výuka na vsi a ve městě? Nejen o těchto otázkách hovořil Petr Šmíd s literárním historikem Milošem Sládkem.
I sedlák v barokních Čechách musel občas písemně komunikovat s vrchností a úřady. Četba bible navíc napomáhala k lepšímu pochopení Písma a zajištění spásy. Písemný projev se ovšem mohl omezit jen na znalost vlastního podpisu. Za ženy navíc písemnosti mnohdy vyřizoval otec a později manžel. Historickým pramenem, z kterého čerpáme naše poznatky o farních školách, jsou především tzv. duchovní tabely uložené v Archivu pražského arcibiskupství. Pocházejí z let 1713–1715.
Provoz městských a vesnických farních škol se navíc výrazně lišil. Co do obsahu výuky i délky školního roku. Zejména vesnické farní školy byly jen minimálně materiálně zabezpečeny. Ani život samotného učitele nebyl rozhodně snadný a k učitelskému platu si kantor potřeboval zajistit i řadu dalších přivýdělků.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
